Hlavní strana Obsazení
Pěvecký sbor TREGLER




Významné jubileu
m bystřického Pěveckého sdružení Tregler


Jako korálky na šňůrku přiskakují našim životům další léta úzce spjatá s hudebním tělesem, od jehož založení uplynulo už 75 let. Můžeme ta léta přirovnat k délce lidského života. Dosud jsou s námi zpěváci, kteří věnovali sboru několik desítek svých let a jsou pro ostatní vzorem obětavosti, věrnosti a morální podporou – PhMr. Jiří Halama, Vladislava Halamová (+ únor 2010), Mgr. Božena Matušková, Miroslava Junková a další.
Jsme vděčni za to, že dnes můžeme prožívat tyto slavnostní chvíle, za všechno, co nás obohatilo při zkouškách, na koncertech, o co jsme se mohli podělit s vámi, kteří přicházíte na naše vystoupení, abyste si v duši odnesli hřejivý pocit radosti a souznění, a kteří máte o naši práci zájem. Radosti a potěšení z úspěchu předchází vždy velmi pečlivá a náročná příprava. A pokud se všechno nevydaří k všeobecné spokojenosti, pak nezbývá než poděkovat za pochopení a o to usilovněji pokračovat v práci.


Zdaleka ne všude se podaří takový sbor založit a následně udržet při životě tak, aby byly trvale zastoupeny všechny hlasy s celým svým rozsahem. Počet členů kolísá, nejhůře bývá v mužské části sboru. Od toho je odvislý i výběr repertoáru a práce dirigenta je čím dál těžší. Proto se čas od času obracíme k veřejnosti s výzvou všem, kteří mají předpoklady a rádi by si sborově zazpívali, aby přišli posílit řady sboru s dlouholetou a ušlechtilou tradicí.


Spolehlivým pramenem zpráv o okolnostech vzniku PS Tregler, jeho působení a proměnách v průběhu let je dvoudílná kronika. Vypovídá o tom, že myšlenka založit v našem městě samostatný pěvecký spolek se prosazovala pomalu a těžce. Žila v povědomí bystřických občanů již od roku 1925, kdy přišel do Bystřice nový varhaník a kampanolog Jan Sládek a přijal zde místo ředitele kůru. Jan Sládek byl výjimečnou silnou osobností, byl to umělec se silným vlasteneckým cítěním. Jeho nadšení pro vlast, které s ním sdíleli jeho přátelé i zpěváci, cítíme přes dlouhá desetiletí ještě dnes. První pokus o založení sboru učinil Jan Sládek už v roce 1927 – narazil však na nezájem a nepochopení. TJ Sokol měla tehdy už řadu let svůj pěvecký odbor, ale přes velkou snahu a pro mnohostrannost rozličné práce v jednotě zkoušky vázly, a účast zpěváků nesokolů navíc nebyla žádoucí. Teprve při slavnosti k 10. výročí bitvy u Zborova v roce 1927, kdy pěvecký sbor Sokola svoji účast odřekl, projevila se potřeba samostatného pěveckého spolku velmi naléhavě. Ale trvalo ještě léta, než se přání proměnilo ve skutečnost.


Ke konkrétnímu jednání došlo až roku 1936. Zúčastnili se ho někteří zpěváci bývalého sboru Sokola včetně jeho dirigenta učitele Evžena Halamáska a zpěváků jiných spolků a stran. Konečně se 18. února 1936 konala v místnosti Občanské besedy hotelu Záložna první ustavující schůze. Zúčastnil se jí zakladatel pěveckého sdružení Jan Sládek, učitel Evžen Halamásek, legionář František Sitka, JUDr. Jaromír Fialka (od roku 1936 starosta sboru) a další. Na návrh Jana Sládka bylo sdružení pojmenováno po vynikajícím hudebním skladateli a pedagogovi prof. Eduardu Treglerovi, který v posledních letech života pobýval v Bystřici se svou rodinou. V roce 1932 byl už vážně nemocen a 6. srpna téhož roku v Bystřici zemřel.


Dne 6. června 1936 se konala první valná hromada. Sbor měl v té době za sebou již několik vystoupení. S velkým nadšením a vůlí, aby se spolek stal „domovem všech, kdo cítí lásku ke zpěvu, lásku, která převyšuje přehrady politické i náboženské“, začala se rozvíjet jeho činnost. Dne 19. prosince 1936 se uskutečnil první samostatný dobročinný koncert věnovaný památce E. Treglera. Dne 31. ledna 1936 byl ustaven smíšený sbor. O rok později 10. února se konal první koncert mužského a smíšeného sboru.


Ve společensky vypjatém období válečných let nabyl český sborový zpěv zvláštního významu. Pěvecké sdružení Tregler si bylo vědomo důležitosti svého poslání. Výběrem a vysoce uměleckým provedením skladeb dodával sbor sobě i posluchačům sílu překonávat těžkosti doby a přinášel naději a víru v lepší budoucnost našeho národa. Kronika hovoří o velkém ohlasu Koncertu z Moravy, na jehož programu v roce 1940 byla díla českých a moravských skladatelů. Pastorální mše Valašská jitřní Jaroslava Křičky byla uvedena 24. 12. 1941, o Velikonocích zazněla Smetanova Česká píseň, studováno bylo Dvořákovo oratorium Stabat Mater. Na návrh JUDr. Jaromíra Fialky byl skladatel J. Křička jmenován čestným členem sboru.


Nejtěžší období nastalo po atentátu na Heydricha. Tři členové sboru byli odvlečeni do koncentračních táborů.
Teprve poválečná léta přinesla nové naděje a vize nových možností. Doba však byla těžká. Státní oslavy, soutěže, přehlídky, festivaly s programem poplatným době. Přehlídky sborového zpěvu byly náplní činnosti sboru, který se scházel jen nepravidelně. Mimořádnou událostí bylo provedení Valašské jitřní J. Křičky o Vánocích 1967 a účast na oslavách 600. výročí založení města Bystřice pod Hostýnem roku 1968.


Po srpnové okupaci roku 1968 nastává další krizové období. Sbor však nezanikl. Spolehlivé zázemí měl ve sboru chrámovém s obětavou dirigentkou Alžbětou Remiášovou, o trvání sboru se zasloužili sbormistři Ant. Bělík, St. Klváček a Fr. Tkadlčík. Velkou ztrátou byl odchod dlouholetého sbormistra Jana Sládka, který zemřel 26. února 1983. Velkým přínosem byl příchod Mgr. Marty Pořízkové, která vede sbor dodnes.
Nezapomenutelným zážitkem pro členy sboru bylo vystoupení pěveckých sborů v rotundě Květné zahrady v Kroměříži (1985), účast na Pražském jaru (1986), společný koncert s maďarským sborem Hajdúszoboszló či německým sborem Cammerchor.


Neklidné porevoluční období po roce 1989 sbor se značným úsilím opět překonal. Navázal spolupráci se Základní uměleckou školou v Bystřici pod Hostýnem, českými pěveckými sbory, dětským pěveckých sborem ZŠ T. G. M. vedeným sbormistryní Pavlou Caletkovou, s cimbálovou muzikou Bystřica. Vrcholem činnosti této doby bylo nastudování Missy Solemnis a 2. části oratoria Svatá Zdislava současného skladatele Miloše Boka. Skladby byly interpretovány společně s chrámových sborem Kroměříž, pěveckým sdružením Smetana Hulín a dětským pěveckým sborem Vrabčáci ZŠ T. G. M. na osmých Bystřických zámeckých slavnostech 6. 7. 2002 za doprovodu Filharmonie Olomouc v chrámu sv. Jiljí v Bystřici pod Hostýnem.


Také poslední léta zaznamenává kronika sboru mnoho zdařilých koncertních vystoupení a významných událostí. V listopadu 2006 slavnostní koncert v Drahanech na Vysočině k uctění památky P. ThDr. et PhDr. Vincence Pořízky, zakladatele hindistiky ve střední Evropě. V roce 2007 provedlo Ministerstvo vnitra ČR registraci Pěveckého sdružení Tregler a schválilo jeho stanovy. V roce 2009 zazněl koncert Europa cantat složený z písní a skladeb členských zemí Evropské unie. V témže roce oslavila naše dirigentka Marta Pořízková 70. narozeniny a 25 let dirigentské činnosti v Bystřici pod Hostýnem. V roce 2010 jsme se koncertem Malovaná dědina velmi neradi rozloučili s dětským pěveckým sborem Vrabčáci a jeho sbormistryní Pavlou Caletkovou, která tento sbor vedla po 36 let. V závěru roku 2010 absolvoval Tregler pěvecký maraton tří vánočních koncertů – Svatoštěpánský koncert jsme provedli v Bystřici pod Hostýnem, v Holešově a na Svatém Kopečku za spoluúčasti Holešovského chrámového sboru, Holešovského komorního orchestru a dirigenta Jaroslava Mikuše z Portugalska.


Tak jako se v lidském životě střídají úspěchy a vítězství s prohrami, tak procházelo naše sdružení během třičtvrtěstoletí radostným časem vzestupu i smutným a kritickým obdobím útlumu. Ale sbor vždy znovu, jak bájný pták Fénix, pozvedá hlavu z popela, překonává všechnu nepřízeň času a se všemi, kteří mu přejí a projevují mu svou přízeň, slaví své krásné a úctyhodné jubileum. „Zdráv buď každý, kdo máš tuto zemi rád a budeš ji dál svým zpěvem uctívat!“

Božena Karpíšková

(Převzato ze Zpravodaje města Bystřice pod Hostýnem, č. 9-2011)