Hlavní strana Články F.X.Richter: Messa Pastorale G dur
F.X.Richter: Messa Pastorale G dur

25. prosince 2013 se uskutečnil tradiční vánoční koncert v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Holešově. Hlavním bodem programu bylo koncertní provedení vánoční mše Františka Xavera Richtra Messa Pastorale G dur, kterou jsme 29. prosince uvedli i při mši svaté na sv. Hostýně. Účinkoval Holešovský komorní orchestr a hosté, Holešovský chrámový sbor, sólisté: soprán Kristýna Vylíčilová, alt Dita Brlicová Rozumková, tenor Pavel Valenta/Jan Gottwald, bas Aleš Janiga, dirigoval Jaroslav Mikuš.

richter

Koncert se uskutečnil za podpory města Holešova.

Messa Pastorale inG                                                      

    Pastorální mše G dur provedená na dnešním koncertu vznikla v roce 1775 ve Štrasburku, v posledním působišti skladatele, kde byl teprve doceněn a rozvinut jeho talent.
    Pastorální inspirace se vždy vyznačují jednoduchou hudební řečí. Vyjadřují tím přírodní prostotu i chudobu pastýřů, kteří se jako první přišli poklonit narozenému Spasiteli. Právě proto se žánr pastorální mše snoubí s vánočními svátky. Nosným prostředkem Messa Pastorale in G od Richtra jsou tři motivy - vážnější kolébavý – symbolický, kousky z lidové hudby a lehké chytlavé téma. Richter se i přes jednoduchost žánru dokázal vyhnout levnému klišé.

foto z koncertu zde
ukázka z koncertu: zde

Klíčovou částí mše je střední věta Creda,která vystihuje to, co je v jádru křesťanské víry: zvěst o vtělení syna Božího a jeho příchodu na zem. Richter tuto část koncipoval jako diptych - malá vášnivá hudba v první polovině kontrastuje s vážnějším výkladem ústředního dogmatu lidství o utrpení a úmrtí Ježíše Krista.
    Pro svůj chytlavý charakter může být pastorální mše F. X. Richtra pro posluchače vhodným začátkem a pozváním k dalšímu seznámení se s dílem tohoto holešovského rodáka. Bohužel velkou část Richterovy chrámové hudby (například celkem 39 mší) dodnes ještě pořádně neznáme.

 

 20131225richter hs 01

    zleva: dirigent Jaroslav Mikuš, sólisté: Pavel Valenta, Dita Brlicová Rozumková, Kristýna Vylíčilová a Aleš Janiga

Franz Xaver Richter se podle historických zápisů měl narodit v Holešově 1. prosince roku 1709. Jeho narození ovšem nelze v pramenech zatím bezpečně potvrdit. Vyrůstal v ovzduší holešovské zámecké barokní kultury a do zámecké kapely hraběte Františka Antonína Rottala v Holešově mohl být aktivně zapojen mezi léty 1731 - 1736. Také otázka Richtrova vzdělání je doposud otevřena. Někteří autoři se domnívají, že studoval na jezuitských gymnáziích v Uherském Hradišti nebo Olomouci. Hudební vzdělání nabyl patrně teprve ve Vídni. Je pravděpodobné, že byl žákem Johanna Josefa Fuxe (1660-1741), významného vídeňského skladatele. Fuxova učebnice tradičního kontrapunktu byla Richtrovi vzorem. Ze studijních důvodů pobýval i krátký čas v Itálii. Od roku 1737 působil jako hudebník v knížecích službách ve Württenbersku a v benediktinském klášteře ve Fuldě.
    Teprve Ettal, městečko v Horním Bavorsku, se stalo jeho prvním významnějším působištěm. Opat tamního kláštera nabídl Richtrovi za velmi slušných podmínek místo ředitele hudby, které přijal. Zdejší klášterní kapelu řídil asi dva roky a zde začal i skládat. Dalším jeho působištěm byl Kempten, kde vstoupil do služeb opata Anselma von Reichlin-Meldegg. Stal se ředitelem hudby a vícekapelníkem. Seznámil se zde také s kemptenskou rodačkou Annou Marií Motzovou a v únoru 1743 se s ní oženil. Po sedmi letech odchází do Mannheimu.
    V tamním orchestru se stal pouze zpěvákem-basistou (snad i druhým houslistou). Během 22 let mannheinského pobytu zde jeho umělecká osobnosti vyzrála, ale možnost postupu na místo, které by odpovídalo jeho talentu se nedostavila. Kromě skladatelské a pedagogické činnosti se tady projevil i jako hudební teoretik. Manželům Richtrovým se zde narodili dva synové. V roce 1769 opouští Mannheim a 24. dubna 1769 nastupuje jako kapelník ve štrasburské katedrále. Tento nástup znamenal brzy zvýšení a zdokonalení hudebních výkonů chrámové kapely, takže to vedlo i k hudebnímu povznesení celého města. Kapela měla 50 členů, čímž byla druhou největší v celém království po královské kapele v Paříži. Od října do listopadu  roku 1778 se ve Štrasburku zdržoval také Wolfgang Amadeus Mozart. Kromě toho, že se oba muzikanti setkali, vyjádřil se Mozart v dopise otci pochvalně o Richtrově díle: "Minulou neděli jsem slyšel v katedrále novou mši od pana Richtra, která je okouzlující". Po smrti své ženy v roce 1782 se ještě plněji věnoval orchestru, ale žil stále osaměleji, i proto, že mu zůstal věrný pouze jediný z jeho mnoha žáků. Zemřel poklidně ve věku 80 let 12. září 1789. Při zádušních obřadech zazněla jeho vlastní smuteční hudba a jeho Requiem. Byl pochován na svatohavelském hřbitově ve Štrasburku.
    Richter je označován za zakladatele tzv. mannheimské školy, i když se nejprve tomuto módnímu stylu vyhýbal a komponoval zprvu v tehdy již nemoderním vídeňském barokním stylu. Mannheimská škola obrodila orchestrální styl a byla vzorem v interpretační oblasti. Spolu s dalšími průkopníky stála u začátků klasické sonátové formy a klasické harmonie. Připravovala tak půdu, ze které vyrostly další hudební osobnosti. Richtrova hudba je charakteristická bohatou harmonií. Ve své době byl obzvláště obdivován jeho instrumentální kontrapunkt, který používal ve svých fugových větách. Melodie jeho děl jsou velmi vynalézavé. V chrámových skladbách hojně užíval kontrast.

Ondřej Machálek
s využitím následujících podkladů:
MACEK, Petr. Franz Xaver Richter. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 1989. 72 s.
NAUMANN Annette. Vorwort. Předmluva k partituře Messa Pastorale in G, Carus-Verlag Stuttgart, 2009.
SCHWARZ, Roland. F. X. Richter: jeho život a působení. V Kroměříži: Odbor kultury Okresního národního výboru; V Holešově: Městské muzeum, 1969. 29 s.

 20131229richter hostyn1
29. prosince 2013, provedení na Svatém Hostýně při mši svaté